Klimatizace a naše zdraví

Datum publikace: 12.03.2021

Délka čtení: 3 minuty

Žijeme v době klimatizované. Chytrou mašinku, která ochlazuje vzduch v našem domově, na našem pracovišti i v autě, má dneska skoro každý a už si neumíme představit, jak bychom bez ní žhavé léto vydrželi. Přitom ještě v šedesátých letech minulého století využívalo klimatizaci jen 12% Američanů. Čechoslováci sice tento přístroj už také znali, první zařízení tohoto typu bylo instalováno ve Vinohradské tržnici už před sto lety, ale jeho využití pro osobní účely bylo dlouhá léta sci-fi.

Znamená to, že na „klimošce“ si vybudovala závislost teprve naše generace. Naši rodiče dokázali přežít slunečná léta i s tradičními způsoby ochlazování – dokořán otevřená okna, mokrý ručník či pivo ze sedmého schodu…

Když kašleme a chraptíme v horkém létě

Klimatizace ale nepřináší pouze pozitiva. S jejím užíváním jsou spojena i zdravotní rizika, která bychom rozhodně měli brát vážně. Špatně udržovaná nebo nekvalitní klimatizace, jedno jestli doma nebo v autě, představuje potenciální nebezpečí. Snadno se kontaminuje mikroorganismy, které v jejím nitru najdou ideální podmínky pro růst a šíření do okolního prostředí. Jenže není jasné, kolik lidí je vůči nim citlivých a tudíž, o jak velký problém jde.

Tým odborníků v Kalifornii zkoumal rizika klimatizací a přišel na to, že existují zdravotní problémy, na něž má klimatizace přímý vliv – například astma nebo různé typy alergií. Dopady na horní cesty dýchací jsou mnohým z nás dobře známé – za letní angíny, chraptění nebo dráždivý kašel nemůže mnohdy nic jiného, než nekvalitní nebo nesprávně nastavená klimatizace.

Klimatizace ale může zdraví i prospívat. Pro městské prostředí je typický silně znečištěný vzduch, ale spolehlivá klimatizace zvládne odfiltrovat nebezpečné látky a kvalitu vzduchu v interiérech tím výrazně zvýší.

Nepřímé, těžce měřitelné důsledky

Lidé, kteří tráví hodně času v klimatizovaném prostředí, se stávají méně a méně odolnými vůči vysokým letním teplotám. Prudké přechody z chladných interiérů do venkovních veder s sebou přinášejí velkou zátěž na oběhový systém. To může vést až k selhání organismu. Teplotní šok má za následek stovky kolapsů ročně.

Co tedy dělat?

Klimatizace není z principu špatná, ale musíme ji užívat rozumně

– musíme si vybrat takový typ, který znemožňuje usazování a šíření bakterií a plísní.
– musíme zabránit tomu, abychom se na klimatizaci stali zcela závislí. Trochu teplotního nepohodlí nemusí být vždycky špatně. Když pociťujeme horko nebo chlad, náš metabolismus pracuje rychleji. V dokonalých teplotních podmínkách mají navíc lidé tendenci více jíst a nabírat váhu.
– jestliže na týden nebo na dva úplně vypneme klimatizaci, navykneme tím naše tělo teplotám, které bychom jinak shledali neúnosnými. Nebude pak zapotřebí, abychom klimatizaci pouštěli naplno, a tím prospějeme nejen našemu zdraví, ale i naší planetě.

Přečtěte si články na podobné téma

Zobrazit všechny články